Odpověď (odpovězeno: 6. 5. 2010, zveřejněno na webu: 18. 5. 2010)
Žádosti o vydání dlouhodobé parkovací karty
Žadatelé o vydání dlouhodobé parkovací karty, kteří splňují podmínky stanovené v nařízení statutárního města Olomouc č. 8/2007, o placeném parkování v Olomouci, se mohou dostavit do sídla Městské policie Olomouc na ulici Kateřinská 23 v Olomouci s již vyplněnou příslušnou žádostí (formuláře žádostí jsou k dispozici zde) nebo mohou příslušnou žádost vyplnit v budově sídla Městské policie Olomouc v níže uvedených úředních hodinách. Po posouzení vyplněné žádosti pověřeným zaměstnancem Městské policie Olomouc a předložení dokladů nutných k vydání dlouhodobé parkovací karty (doklady nutné k vydání dlouhodobé parkovací karty) je požadovaná dlouhodobá parkovací karta vydána ihned. Pokud žadatel nesplňuje podmínky stanovené nařízením statutárního města Olomouc č. 8/2007, o placeném parkování v Olomouci, není mu požadovaná karta vydána.
Úřední hodiny pro vydávání dlouhodobých parkovacích karet jsou pondělí a středa v době od 9 hod. do 12 hod. a od 13 hod. do 17 hod. (viz bod 4.3.)
Žádosti o zaslání kopie části A bloku na pokutu, kterým byla udělena pokuta
Písemné žádosti o zaslání kopie části A bloku na pokutu, kterým byla žadateli udělena strážníkem Městské policie Olomouc pokuta za přestupek, doručené Městské policii Olomouc, jsou vyřizovány v nejkratším možném termínu pověřeným zaměstnancem Městské policie Olomouc poté, co je požadovaný blok dohledán a pořízena kopie (v případě, že je požadována kopie bloku starší 1 roku, je nutné jej dohledat v archívu). Kopie požadovaného bloku je zasílána žadateli do vlastních rukou jen adresátovi (obálka s červeným pruhem), popř. do jeho datové schránky.
Žádosti o zrušení nebo snížení výše pokuty udělené v blokovém řízení
Dle ust. § 84 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, lze přestupek projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Ust. § 84 odst. 2 uvedeného zákona stanoví, že proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
Okamžikem podpisu se blok na pokutu na místě nezaplacenou, který je druhem správního rozhodnutí, stává pravomocným, tj. nelze se proti němu odvolat. Jeho závaznost nevyplývá pouze pro přestupce, ale také pro správní orgán. Městská policie Olomouc jako instituce není oprávněna zasahovat do rozhodovací pravomoci strážníků, kterým je svěřena zákonem, a měnit či rušit jejich rozhodnutí.
Podnět k provedení přezkumného řízení dle ust. § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)
Účastník řízení (definici účastníka řízení obsahuje ust. § 27 a 28 správního řádu – znění správního řádu naleznete na internetové stránce zde může dát Městské policii Olomouc podnět k provedení přezkumného řízení ve věci pravomocného rozhodnutí (pokuty uložené v blokovém řízení) v případě, kdy má za to, že lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Tento podnět není návrhem na zahájení řízení. Jestliže Městská policie Olomouc neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.
Jestliže podnět k přezkumnému řízení dal účastník, může přezkumné řízení provést správní orgán, který přezkoumávané rozhodnutí vydal, pokud plně vyhoví účastníkovi, který podnět uplatnil, a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému účastníkovi, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. Jinak předá věc k provedení přezkumného řízení nadřízenému správnímu orgánu (Krajskému úřadu Olomouckého kraje).
Správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, zahájí z moci úřední přezkumné řízení, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy.
Účastníky přezkumného řízení jsou účastníci původního řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, jichž se přezkumné řízení týká, nebo jejich právní nástupci.
Hrozí-li vážná újma některému z účastníků nebo veřejnému zájmu, může příslušný správní orgán při zahájení nebo v průběhu přezkumného řízení usnesením pozastavit vykonatelnost nebo jiné právní účinky přezkoumávaného rozhodnutí.
Soulad rozhodnutí s právními předpisy se posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Příslušný správní orgán posoudí spisový materiál a podle potřeby zajistí vyjádření účastníků a správních orgánů, které řízení prováděly.
Jestliže správní orgán po zahájení přezkumného řízení zjistí, že právní předpis porušen nebyl, řízení usnesením zastaví. Usnesení se pouze poznamená do spisu.
Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci. Probíhá-li přezkumné řízení, správní orgán je usnesením zastaví. Usnesení se pouze poznamená do spisu.
Rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně; tyto správní orgány jsou vázány právním názorem příslušného správního orgánu.
Oznámení (upozornění, podněty) na podezření ze spáchání protiprávního jednání učiněná občany
Veškerá podání učiněná občany ve věci podezření ze spáchání protiprávního jednání (přestupku, trestného činu) zaslaná Městské policii Olomouc jsou posuzována podle svého obsahu.
Pokud jde o podezření ze spáchání přestupku, jejichž řešení spadá do pravomoci Městské policie Olomouc, jsou skutečnosti uvedené v podání co nejdříve s ohledem na plnění i dalších úkolů týkajících se místních záležitostí veřejného pořádku prošetřeny strážníky Městské policie Olomouc (např. je provedeno místní šetření) a věc vyřešena, případně zjednána náprava.
Pokud jde o podezření na protiprávní jednání, jejichž řešení nespadá do pravomoci Městské policie Olomouc, jsou podání neprodleně postupována příslušným orgánům.
Žádosti o přijetí do pracovního poměru na pozici strážník Městské policie Olomouc
Žádosti o přijetí do pracovního poměru na pozici strážník Městské policie Olomouc, doklady potřebné pro zařazení do výběrového řízení, průběh výběrového řízení, platové podmínky a další podrobnosti vztahující se k danému tématu naleznete na internetové adrese Podmínky přijetí k Městské policii Olomouc.
Ostatní podání (podněty, upozornění, návrhy, dotazy, oznámení, připomínky a jiná dožádání občanů) jsou posuzována podle svého obsahu a vyřizována pověřeným zaměstnancem Městské policie Olomouc bezodkladně, nejdéle do 60 dnů.
- k bodu 27, 28, 29 žádosti: V souladu s ust. § 16 odst. 2 písm. g) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jsou návrhy, připomínky a podněty občanů podané Městské policii Olomouc vyřízeny bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů.
- k bodu 34 žádosti, ve kterém je požadováno poskytnutí informace: „Veškeré výroční zprávy za všechny kalendářní roky o činnosti povinného subjektu v oblasti poskytování informací za období od 1.1.1999 do současnosti, obsahující veškeré zákonem číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím stanovené údaje“, a to za období od 1.1.2000 do okamžiku podání žádosti stěžovatele (18.2.2010):
Výroční zprávy za období od 1.1.2000 do 31.12.2009 tvoří přílohy č. 1 – 10 tohoto dopisu. Výroční zpráva za rok 2010 bude zpracována v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, až v roce 2011 a bude ve lhůtě stanovené uvedeným zákonem uveřejněna na webových stránkách Městské policie Olomouc.
- k bodu 45 Vaší žádosti, ve kterém je požadováno poskytnutí informace: „Doprovodné informace vyjadřující obsah veškerých informací, poskytnutých na žádosti ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, které poskytl povinný subjekt v jiné než elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce od 1.1.1999 do současnosti“, a to za období od 1.1.2000 do okamžiku podání žádosti stěžovatele (18.2.2010):
V období od 1.1.2000 do 31.12.2009 nebyly Městskou policií Olomouc poskytnuty informace ani doprovodné informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informací, ve znění pozdějších předpisů, neboť nebyly od Městské policie Olomouc vyžádány.
V období od 1.1.2010 do dne 18.2.2010 byly poskytnuty následující informace:
Žádost ze dne 4.2.2010 evidovaná Městskou policií Olomouc pod č.j.: SmOl/MPO/61/0411/2010/Bud
- veškeré informace vztahující se k podezření ze spáchání přestupku evidovaného Městskou policií Olomouc pod sp. zn.: MPO-1-CD/P-0453-200
- doprovodná informace o označení žadatele jako přestupce (informace o původu označení žadatele jako přestupce,
- informace o místě (internetové adrese) zveřejněných povinných informací dle ust. § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb.,
- informace obsažené v záznamu o postupu při poskytování informací zpracovaného dle ust. § 14 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost ze dne 17.2.2010 evidovaná Městskou policií Olomouc pod č.j.: SmOl/MPO/61/0583/2010/Bud
- přímé poskytnutí informací dle ust. § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb. (body 1 – 41 žádosti)
- počet informací na žádosti ve smyslu zákona číslo 106/1999 Sb., které povinný subjekt poskytl v jiné než elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.1999 do současnosti,
- počet mimořádně rozsáhlých informací na žádosti ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., které povinný subjekt poskytl v elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.1999 do současnosti,
- počet informací, které nebyly mimořádně rozsáhlé, na žádosti ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., které povinný subjekt poskytl v elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.1999 do současnosti,
- doprovodné informace vyjadřující obsah veškerých informací poskytnutých na žádosti ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., které povinný subjekt poskytl v jiné než elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.1999 do současnosti,
- doprovodné informace vyjadřující obsah veškerých mimořádně rozsáhlých informací na žádost ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., které povinný subjekt poskytl v elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.999 do současnosti,
- veškeré informace na žádost ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., které nebyly mimořádně rozsáhlé a které povinný subjekt poskytl v elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.1999 do současnosti,
- doprovodnou informaci úzce související s částí požadovaných informací poskytnutých na žádost dne 9.2.2010 nacházejících se v dokumentu nazvaném „POPIS UDÁLOSTI“, který popisuje sepsání „Úředního záznamu“ ze dne 28.12.2009, ve kterém je strážníkem Městské policie Olomouc sl. č. 152 uvedena informace, že se žadatel po celou dobu projednávání přestupku choval arogantně (žadatel žádal, aby obsahem jím požadované doprovodné informace byla informace o původu informace uvedené strážníkem č. 152 v dokumentu nazvaném „POPIS UDÁLOSTI“, jak konkrétně tuto informaci strážník získal a v čem konkrétně strážníkem tvrzené žadatelovo údajné arogantní chování spočívalo),
- doprovodnou informaci úzce související s částí požadovaných informací poskytnutých na žádost dne 9.2.2010 nacházejících se v dokumentu nazvaném „OZNÁMENÍ PŘESTUPKU“ ze dne 6.1.2010 (sp. zn.: MPO-1-CD/P-04653-2009), ve kterém je jmenovitě uvedenými strážníky Městské policie Olomouc uvedena informace, že žadatel naplnil skutkovou podstatu přestupku dle ustanovení § 22 odstavce 1 písmene l) zákona číslo 200/1990 Sb. o přestupcích tím, že nedodržel znění § 4 písmene b) c) zákona číslo 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích tím, že stál vozidlem v oblasti pěší zóny označené dopravní značkou IP 27a mimo parkoviště, bez povolení ke vjezdu a parkovací karty (žadatel žádal, aby obsahem jím požadované doprovodné informace byla informace o původu informace uvedené vyjmenovanými strážníky Městské policie Olomouc v dokumentu nazvaném „OZNÁMENÍ PŘESTUPKU“, jak konkrétně tuto informaci jmenovitě uvedení strážníci Městské policie Olomouc získali).
- informace obsažené v záznamu o postupu při poskytování informací zpracovaného dle ust. § 14 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb.
Nad rámec Vaší žádosti Vás informuji, že v období od 19.2.2010 do dnešního dne byly poskytnuty následující informace:
Žádost ze dne 1.4.2010 evidovaná Městskou policií Olomouc pod č.j.: SmOl/MPO/61/1217/2010/Bud
- obsah bloku na pokutu na místě nezaplacenou
- jakým způsobem a kdy se pachatel přestupku (jízda v dopravním prostředku MHD bez dokladu o zaplacení) dozví, jak uloženou pokutu uhradit. V případě, že je každý jednotlivý pachatel přestupku označen variabilním symbolem či specifickým symbolem, jak je toto označení generováno,
- zda vyzývá statutární město Olomouc k úhradě této blokové pokuty a pokud ano, jakým způsobem a co je obsahem této výzvy.
Na žádost ze dne 21.4.2010 o doplnění žádosti ze dne 1.4.2010 byla poskytnuta informace o obsahu 2. strany bloku na pokutu na místě nezaplacenou.
- k bodu 48 Vaší žádosti:
Původem informace uvedené strážníkem Městské policie Olomouc sl. č. 152 v dokumentu nazvaném „Popis události“, a to „Po celou dobu projednávání přestupku se choval arogantně.“ je názor strážníka Městské policie Olomouc sl. č. 152, který získal při jednání s Vámi a který vyjádřil do zmíněného dokumentu.
Příloha č. 1 k odpovědi na žádost o poskytnutí informací ze dne 6.5.2010
Výroční zprávy Městské policie Olomouc za rok 2000 - 2009 o činnosti v oblasti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů najdete pod odkazem povinně zveřejňované informace v bodě 17.
Odpověď (odpovězeno: 3. 3. 2010, zveřejněno na webu: 13. 4. 2010)
Dotaz č. 01: Důvod založení povinného subjektu.
Odpověď: ust. § 1 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku).
Dotaz č. 02: Způsob založení povinného subjektu.
Odpověď: obecně závaznou vyhláškou č. 6/1992, o Městské policii Olomouc.
Dotaz č. 03: Veškeré podmínky, za kterých povinný subjekt provozuje svou činnost.
Odpověď: za podmínek stanovených:
- ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
- ústavním zákonem č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů,
- zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů,
- zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
- zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
- zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,
- zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,
- zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,
- zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláškou č. 418/2008 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii,
- vyhláškou č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazečů o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie.
Dotaz č. 04: Veškeré principy, za kterých povinný subjekt provozuje svou činnost.
Odpověď: princip zákonnosti, nestrannosti, včasnosti, předvídatelnosti, přesvědčivosti, přiměřenosti, součinnosti, odpovědnosti a kompetentnosti, hospodárnosti, otevřenosti, vstřícnosti, neúplatnosti, objektivity, služby veřejnosti, ochrany důstojnosti, cti a vážnosti osob.
Dotaz č. 05: Popis organizační struktury povinného subjektu.
Odpověď:
organizacni-schema-mpo
Dotaz č. 06: Místo, kde lze získat příslušné informace týkající se činnosti povinného subjektu.
Odpověď: sídlo povinného subjektu (Kateřinská 23, 779 11 Olomouc).
Dotaz č. 07: Způsob, jak lze získat příslušné informace týkající se činnosti povinného subjektu.
Odpověď: ústně při osobní návštěvě v sídle povinného subjektu, telefonicky nebo písemně (formou dopisu doručeného prostřednictvím poštovního doručovatele nebo e-mailu).
Dotaz č. 08: Kde lze podat žádost povinnému subjektu.
Odpověď: v sídle povinného subjektu (Kateřinská 23, 779 11 Olomouc) nebo na e-mailové adrese sekretar@mp-olomouc.cz nebo prostřednictvím elektronické podatelny podatelna@mmol.cz.
Dotaz č. 09: Kde lze podat stížnost povinnému subjektu.
Odpověď: v sídle povinného subjektu (Kateřinská 23, 779 11 Olomouc) nebo na e-mailové adrese sekretar@mp-olomouc.cz nebo prostřednictvím elektronické podatelny podatelna@mmol.cz.
Dotaz č. 10: Kde lze předložit návrh povinnému subjektu.
Odpověď: v sídle povinného subjektu (Kateřinská 23, 779 11 Olomouc) nebo na e-mailové adrese sekretar@mp-olomouc.cz nebo prostřednictvím elektronické podatelny podatelna@mmol.cz.
Dotaz č. 11: Kde lze předložit podnět povinnému subjektu.
Odpověď: v sídle povinného subjektu (Kateřinská 23, 779 11 Olomouc) nebo na e-mailové adrese sekretar@mp-olomouc.cz nebo prostřednictvím elektronické podatelny podatelna@mmol.cz.
Dotaz č. 12: Kde lze předložit jiné dožádání povinnému subjektu než žádost, stížnost, návrh nebo podnět.
Odpověď: v sídle povinného subjektu (Kateřinská 23, 779 11 Olomouc) nebo na e-mailové adrese sekretar@mp-olomouc.cz nebo prostřednictvím elektronické podatelny podatelna@mmol.cz.
Dotaz č. 13: Kde lze obdržet rozhodnutí povinného subjektu o právech osob.
Odpověď: v sídle povinného subjektu (Kateřinská 23, 779 11 Olomouc) nebo prostřednictvím adresy pro doručování nebo e-mailu, kterou nebo který daná osoba, které se rozhodnutí týká, uvede.
Dotaz č. 14: Kde lze obdržet rozhodnutí povinného subjektu o povinnostech osob.
Odpověď: na místě projednávání protiprávního jednání dané osoby v souladu se zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Dotaz č. 15: Místo, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí povinného subjektu o právech a povinnostech osob.
Odpověď: proti rozhodnutí Městské policie Olomouc o právech osob lze podat opravný prostředek v sídle Městské policie Olomouc (Kateřinská 23, 779 00 Olomouc) nebo na e-mailové adrese sekretar@mp-olomouc.cz nebo prostřednictvím elektronické podatelny podatelna@mmol.cz.
Proti rozhodnutí Městské policie Olomouc o povinnostech osob nelze podat opravný prostředek.
Dotaz č. 16: Lhůtu, ve které lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí povinného subjektu o právech a povinnostech osob.
Odpověď: odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. se podává ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení napadaného rozhodnutí, stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. se podává ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., nebo uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb.
Opravný prostředek proti rozhodnutí Městské policie Olomouc o povinnostech osob nelze podat.
Dotaz č. 17: Způsob, jakým lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí povinného subjektu o právech a povinnostech osob.
Odpověď: ústně nebo písemně.
Dotaz č. 18: Výslovné uvedení požadavků, které jsou v souvislosti s podáním opravného prostředku proti rozhodnutí povinného subjektu o právech a povinnostech kladeny na žadatele.
Odpověď: V podání (opravném prostředku) musí být uvedeno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení subjektu, jemuž je určeno, údaje o tom, proti kterému rozhodnutí (sdělení) směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a podpis osoby, která je činí.
Dotaz č. 19: Popis postupů, které je třeba dodržovat při podání opravného prostředku proti rozhodnutí povinného subjektu o právech a povinnostech osob.
Odpověď:
Opravný prostředek proti uložení pokuty v blokovém řízení (ust. § 84 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů):
Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. (tj. nelze proti němu podat opravný prostředek)
Opravný prostředek proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o informace (ust. § 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů):
Podle § 20 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. se na postup při odvolacím řízení použijí ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů:
§ 81
(1) Účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal.
(3) Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu.
(4) Statutární orgán právnické osoby má právo podat odvolání proti rozhodnutí, jímž má být omezena způsobilost právnické osoby samostatně jednat před správním orgánem, i když je toto rozhodnutí předběžně vykonatelné.
§ 82
(1) Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
(2) Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.
(3) Pokud odvolání směřuje jen proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, které netvoří nedílný celek s ostatními, a pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje-li to povaha věci.
(4) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.
§ 83
(1) Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.
(2) V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
§ 84
(1) Osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil; zmeškání úkonu nelze prominout. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro účastníky uvedené v § 27 odst. 1.
(2) Neoznámení rozhodnutí se nemůže dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením podle § 83 odst. 2.
(3) Při vedení řízení po podání odvolání podle odstavce 1 je třeba zvlášť dbát oprávněných zájmů účastníků, kteří byli v dobré víře. Odkladný účinek odvolání lze z vážných důvodů vyloučit (§ 85 odst. 2) i dodatečně.
§ 85
(1) Nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí.
(2) Správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit,
a) jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem,
b) hrozí-li vážná újma některému z účastníků, nebo
c) požádá-li o to účastník; to neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu.
(3) Z důvodu ochrany práv nabytých v dobré víře, oprávněných zájmů účastníků nebo veřejného zájmu lze vyloučit odkladný účinek odvolání, jehož zmeškání správní orgán promíjí.
(4) Vyloučení odkladného účinku odvolání musí být odůvodněno. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci; proti tomuto výroku se nelze odvolat.
§ 86
(1) Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
Dotaz č. 20: Popis pravidel, která je třeba dodržovat při podání opravného prostředku proti rozhodnutí povinného subjektu o právech a povinnostech osob.
Odpověď: viz odpověď na dotaz č. 19.
Dotaz č. 21: Označení příslušného formuláře týkajícího se podání opravného prostředku proti rozhodnutí povinného subjektu o právech a povinnostech osob.
Odpověď: odvolání.
Dotaz č. 22: Způsob, jakým lze získat formulář týkající se podání opravného prostředku proti rozhodnutí povinného subjektu o právech a povinnostech osob.
Odpověď: formulář není vytvořen, opravný prostředek lze předložit prostřednictvím jakéhokoli podání (v souladu se zákonem se podání posuzuje podle svého obsahu).
Dotaz č. 23: Místo, kde lze získat formulář týkající se podání opravného prostředku proti rozhodnutí povinného subjektu o právech a povinnostech osob.
Odpověď: z důvodu uvedeného v odpověď na dotaz č. 22 není formulář dostupný.
Dotaz č. 24: Postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí občanů, v souladu s osnovou popisu postupů stanovených v souladu s příslušnou vyhláškou ministerstva vnitra ve smyslu ust. § 21 odstavce 3 písmene b) zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Odpověď: Postup pro vyřizování žádostí občanů není právními předpisy upraven, tudíž se povinný subjekt řídí pouze obecnými, právně nezávaznými postupy, tzn. že přijatá žádost je v rámci věcné příslušnosti přidělena pověřenému zaměstnanci povinného subjektu k vyřízení v nejbližším možném termínu.
Výjimkou jsou žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, kde se postup řídí ustanoveními v následujícím znění:
§ 4
Poskytování informací
(1) Povinné subjekty poskytují informace žadateli na základě žádosti nebo zveřejněním.
(2) Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena. Pokud je taková informace zveřejněna v elektronické podobě, musí být zveřejněna i ve formátu, jehož specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno.
(3) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinné subjekty nejsou povinny měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna byla pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena.
(4) Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem.
(5) Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytnou povinné subjekty informaci v elektronické podobě.
§ 5
Zveřejňování informací
(1) Každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace:
a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost,
b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob,
c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat,
d) postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat,
e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí,
f) sazebník úhrad za poskytování informací,
g) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18),
h) výhradní licence poskytnuté podle § 14a odst. 4,
i) usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7,
j) adresu elektronické podatelny.
(2) Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit
a) právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti,
b) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv podle § 14a, a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii.
(3) Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích, poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.
(4) Povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat informace uvedené v odstavci 1 a 2 též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost se nevztahuje na povinné subjekty, které jsou pouze fyzickými osobami. V případě informací uvedených v odstavci 2 písm. a) postačuje ke splnění této povinnosti uvedení odkazu na místo, kde jsou tyto informace již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Strukturu zveřejňovaných informací stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Povinné subjekty, které vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informace, které jsou na základě zvláštního zákona každému přístupné, jsou tyto informace povinny zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup. Na tyto subjekty se pro tento účel nevztahuje povinnost zamezit sdružování informací podle zvláštního právního předpisu.
(6) Povinnost zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 splní povinný subjekt tím, že je způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu zpřístupní správci portálu veřejné správy nebo mu je předá. Formu a datový formát zpřístupňovaných a předávaných informací stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Povinný subjekt může informace podle odstavce 1 zveřejnit i dalšími způsoby a s výjimkami uvedenými v tomto zákoně může zveřejnit i další informace.
§ 6
Povinnost odkázat na zveřejněnou informaci
(1) Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace.
(2) Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne.
§ 7
Ochrana utajovaných informací
Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne.
§ 8
zrušen
§ 8a
Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.
§ 8b
Příjemci veřejných prostředků
(1) Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území.
(3) Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.
§ 9
Ochrana obchodního tajemství
(1) Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne.
(2) Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství.
§ 10
Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů
Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení povinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne.
§ 11
Další omezení práva na informace
(1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud:
a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu,
b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím, nebo
c) jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas.
(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období, nebo
c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.
(3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností.
(4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o
a) probíhajícím trestním řízení,
b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků,
c) plnění úkolů zpravodajských služeb,
d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,
e) činnosti Ministerstva financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí. Ustanovení zvláštních zákonů o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena.
(5) Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen "právo autorské"), je-li v držení
a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů,
b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona a podle zákona o vysokých školách,
c) knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona,
d) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje, nebo
e) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou muzea, galerie, divadla, orchestry a další umělecké soubory. Poskytování těchto informací v souladu se zvláštními předpisy tím není dotčeno.
(6) Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky. Ustanovení jiných zákonů o poskytování informací tím nejsou dotčena.
§ 12
Podmínky omezení
Všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá.
§ 13
Žádost o poskytnutí informace
(1) Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.
(2) Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.
(3) Ustanovení § 14 až 16a a § 18 platí pouze pro žádosti podané písemně.
§ 14
Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace
(1) Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt.
(2) Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.
(3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud adresa elektronické podatelny není zveřejněna, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.
(4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.
(5) Povinný subjekt posoudí žádost a:
a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,
b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,
d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.
(6) O postupu při poskytování informace se pořídí záznam.
(7) Lhůtu pro poskytnutí informace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou:
a) vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
c) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.
Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.
Dotaz č. 25: Postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech návrhů občanů, v souladu s osnovou popisu postupů stanovených v souladu s příslušnou vyhláškou ministerstva vnitra ve smyslu ust. § 21 odstavce 3 písmene b) zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Odpověď: Postup pro vyřizování návrhů občanů není právními předpisy upraven, tudíž se povinný subjekt řídí pouze obecnými, právně nezávaznými postupy, tzn. že přijatý návrh je podle věcné příslušnosti předán pověřenému zaměstnanci povinného subjektu a vyřízen v nejbližším možném termínu.
Dotaz č. 26: Postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování jiných dožádání občanů než žádostí a návrhů v souladu s osnovou popisu postupů stanovených v souladu s příslušnou vyhláškou ministerstva vnitra ve smyslu ust. § 21 odstavce 3 písmene b) zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Odpověď: Postup pro vyřizování jiných dožádání občanů než žádostí a návrhů není právními předpisy upraven, tudíž se povinný subjekt řídí pouze obecnými, právně nezávaznými postupy, tzn. že přijatý návrh je podle věcné příslušnosti předán pověřenému zaměstnanci povinného subjektu a vyřízen v nejbližším možném termínu.
Dotaz č. 27: Lhůty, které je třeba dodržovat při vyřizování žádostí směřovaných vůči povinnému subjektu.
Odpověď: Lhůty pro vyřizování žádostí směřovaných vůči povinnému subjektu nejsou právními předpisy stanoveny, jsou vyřizovány v nejkratším možném termínu, obvykle do 30 dnů ode dne jejich přijetí.
Výjimkou je lhůta pro vyřízení žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, která činí 15 dnů ode dne jejího přijetí.
Dotaz č. 28: Lhůty, které je třeba dodržovat při vyřizování návrhů směřovaných vůči povinnému subjektu.
Odpověď: Lhůty pro vyřizování návrhů směřovaných vůči povinnému subjektu nejsou právními předpisy stanoveny, jsou vyřizovány v nejkratším možném termínu, obvykle do 30 dnů ode dne jejich přijetí.
Dotaz č. 29: Lhůty, které je třeba dodržovat při vyřizování jiných dožádání občanů než žádostí a návrhů směřovaných vůči povinnému subjektu.
Odpověď: Lhůty pro vyřizování jiných dožádání občanů než žádostí a návrhů směřovaných vůči povinnému subjektu nejsou právními předpisy stanoveny, jsou vyřizovány v nejkratším možném termínu, obvykle do 30 dnů ode dne jejich přijetí.
Dotaz č. 30: Přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu.
Odpověď:
- zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška MVČR č. 418/2008 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii,
- vyhláška MVČR č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie,
- zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Znění uvedených předpisů najdete na adrese www.mp-olomouc.cz/obecni-policie/pravni-predpisy .
Dotaz č. 31: Kde jsou poskytnuty k nahlédnutí předpisy, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu.
Odpověď: na internetové adrese www.mp-olomouc.cz/obecni-policie/pravni-predpisy nebo v sídle Městské policie Olomouc.
Dotaz č. 32: Kdy jsou poskytnuty k nahlédnutí předpisy, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu.
Odpověď: na internetové adrese uvedené v odpovědi na dotaz č. 32 24 hodin denně, v sídle Městské policie Olomouc v úředních hodinách (pondělí až pátek od 7.00 hod. do 14.30 hod.).
Dotaz č. 33: Sazebník úhrad za poskytování informací.
Sazebník úhrad za poskytování informací
Čl. 1
Kategorie nákladů
S poskytnutím informace mohou být spojeny tyto náklady:
- všeobecné náklady, tj. náklady bez nichž Magistrát města Olomouce není schopen informace poskytovat (zejména budovy, zařízení)
- přímé materiálové náklady
- náklady na přípravu informace.
Čl. 2 Hrazení nákladů
Všeobecné náklady žadatel o poskytnutí informace nehradí.
Přímé materiálové náklady a náklady na přípravu informace hradí žadatel.
Čl. 3
Výše nákladů a její výpočet
Přímé materiálové náklady
Úhrada se stanoví takto:
- cena za jednu stranu zhotovené fotokopie formátu A3 2,00 Kč, A4 1,00 Kč
- cena za jeden kus diskety 11 Kč.
Jiné přímé materiálové náklady žadatel nehradí (např. poštovné, komunikační poplatky aj.).
Úhradu přímých materiálových nákladů za zhotovení fotokopie hradí žadatel pouze v případě, že vypočtená částka přesáhne 10,- Kč, a to ve výši o kterou byla hranice 10,- Kč překročena. Cenu diskety hradí žadatel vždy.
Náklady na přípravu informace
Náklady na přípravu informace se stanoví z průměrného hrubého hodinového výdělku zaměstnance, který informaci připravuje, násobené počtem hodin přípravy.
Žadatel hradí náklady na přípravu informace pouze v případě, kdy doba přípravy informace přesáhne jeden pracovní den (tj. 8,5 hod.).
Náklady na přípravu informace hradí žadatel pouze za dobu, o kterou příprava přesáhne jeden pracovní den (tj. 8,5 hod.).
Celková výše požadované úhrady nákladů je tvořena součtem částky vypočtené za přímé materiálové náklady a částky vypočtené za náklady na přípravu informace.
Na základě žádosti žadatele zaměstnanec poskytující informaci potvrdí žadateli předpokládanou celkovou výši úhrady.
Čl. 4
Záloha úhrady za poskytnutí informace
Zaměstnanec poskytující informaci může její vydání podmínit zaplacením celkové výše úhrady nákladů za poskytnutí informace, pokud je přesně známa, popř. zaplacením zálohy. Zaplacení zálohy lze požadovat v případě, kdy je možno stanovit pouze předpokládanou výši celkové úhrady a tato přesáhne částku 500,-Kč.
Záloha se vybírá ve výši 50 % z předpokládané celkové výše úhrady nákladů za poskytnutí informace.
Čl. 5
Všeobecná ustanovení
Úhrada je příjmem statutárního města Olomouce.
Tento sazebník úhrad za poskytování informací je platný a účinný od 1. ledna 2000.
Dotaz č. 34: Veškeré výroční zprávy za všechny kalendářní roky o činnosti povinného subjektu v oblasti poskytování informací za období od 1.1.1999 do současnosti, obsahující veškeré zákonem číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím stanovené údaje.
Odpověď: žádné výroční zprávy nelze poskytnout, neboť v uvedeném období nebyly žádosti o informace podléhající režimu zákona č. 106/1999 Sb. povinnému subjektu podány.
Dotaz č. 35: Veškeré výhradní licence poskytnuté podle § 14a odstavce 4 zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím za období od 1.1.1999 do současnosti.
Odpověď: za požadované období nebyly výhradní licence poskytnuty.
Dotaz č. 36: Veškerá usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odstavce 7 zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Odpověď: Žádná usnesení o výši úhrad vydaná podle § 16a odstavce 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, nebyla vydána.
Dotaz č. 37: Adresu elektronické podatelny povinného subjektu.
Odpověď: podatelna@mmol.cz .
Dotaz č. 38: Veškeré právní předpisy vydávané v rámci působnosti povinného subjektu.
Odpověď: seznam nelze poskytnout, protože dokumenty strategické povahy Městská policie Olomouc nevytváří.
Dotaz č. 41: Seznam hlavních dokumentů zejména programové povahy, které mohou být poskytnuty podle zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím včetně případných licenčních smluv podle § 14a zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Odpověď: seznam nelze poskytnout, protože dokumenty programové povahy Městská policie Olomouc nevytváří.
Dotaz č. 42: Kolik informací na žádosti ve smyslu zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím poskytl povinný subjekt v jiné než elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.1999 do současnosti.
Odpověď: žádné.
Dotaz č. 43: Kolik mimořádně rozsáhlých informací na žádosti ve smyslu zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k formacím, poskytl povinný subjekt v elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.1999 do současnosti.
Odpověď: žádné.
Dotaz č. 44: Kolik informací které nebyly mimořádně rozsáhlé na žádosti ve smyslu zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím poskytl povinný subjekt v elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.1999 do současnosti.
Odpověď: žádné.
Dotaz č. 45: Doprovodné informace vyjadřující obsah veškerých informací, poskytnutých na žádosti ve smyslu zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, které poskytl povinný subjekt v jiné než elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.1999 do současnosti.
Odpověď: žádné.
Dotaz č. 46: Doprovodné informace vyjadřující obsah veškerých mimořádně rozsáhlých informací na žádost ve smyslu zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, které poskytl povinný subjekt v elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.999 do současnosti.
Odpověď: žádné.
Dotaz č. 47: Veškeré informace na žádost ve smyslu zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, které nebyly mimořádně rozsáhlé a které poskytl povinný subjekt v elektronické podobě v každém jednotlivém kalendářním roce v období od 1.1.1999 do současnosti.
Odpověď: žádné.
Dotaz č. 48: Žádám o poskytnutí doprovodné informace, úzce související s částí požadovaných informací poskytnutých na žádost dne 9.2.2010, doručených dne 12.2.2010, nacházejících se v dokumentu nazvaném „POPIS UDÁLOSTI“, který popisuje sepsání „Úředního záznamu“ ze dne 28.12.2009, ve kterém je strážníkem číslo 152 Lenkou Pastorkovou uvedena informace: „že jsem se po celou dobu projednávání přestupku choval arogantně“.Žádám, aby obsahem mnou požadované doprovodné informace byla informace o původu informace uvedené strážníkem číslo 152 Lenkou Pastorkovou v dokumentu nazvaném „POPIS UDÁLOSTI“, a to, „že jsem se po celou dobu projednávání přestupku choval arogantně“ jinými slovy žádám informace o tom, jak konkrétně tuto informaci strážník získal a v čem konkrétně strážníkem tvrzené mé údajné arogantní chování spočívalo. Chovat se arogantně totiž znamená jinými slovy chovat se domýšlivě, drze, hrubě, nadutě, povýšeně a zpupně. Za situace, kdy strážník číslo 152 Lenka Pastorková vědomě a úmyslně zneužila své postavení veřejného činitele tím, že i když k tomu neměla žádné důkazy a navíc měla mnou podané ústní a potom i písemné vysvětlení: „že jsem vozidlo na místě nezanechal a přestupek nespáchal, protože jsem na uvedeném místě automobilem nestál“, tak i přes tyto skutečnosti sepsala ve své služební pravomoci veřejnou listinu formou Úředního záznamu (oznámení o přestupku), ve kterém mne nepravdivě obvinila z toho, že jsem se dopustil přestupku. (Viz ustanovení § 6 odstavce 1 zákona číslo 553/1991 Sb. o obecní policii, § 46 odstavce 1 a § 49 odstavce 1 písmene c) zákona číslo 200/1990 Sb. o přestupcích). Po ústní stížnosti na takovýto nezákonný postup řediteli Městské policie Olomouc, jsem očekával zjednání nápravy, ale místo omluvy jsem zjistil, že o mě strážník číslo 152 Lenka Pastorková uvádí v úředních policejních dokumentech výše uvedená nepodložená invektiva.
Odpověď: jedná se o dotaz na názor strážníka Městské policie Olomouc č. 152, tudíž se na poskytování této informace nevztahuje zákon č. 106/1999 Sb., proto pokud se cítíte být dotčen postupem či chováním strážníka Městské policie Olomouc č. 152, můžete si podat stížnost.
Dotaz č. 49: Žádám o poskytnutí doprovodné informace, úzce související s částí požadovaných informací poskytnutých na žádost dne 9.2.2010, doručených dne 12.2.2010, nacházejících se v dokumentu nazvaném „OZNÁMENÍ PŘESTUPKU“, ze dne 6.1.2010, spisová značka: MPO-1-CD/P-04653-2009, ve kterém je strážníkem Miroslavem Hanzlíkem a Mgr. Petrem Horváthem uvedena informace“ „že jsem naplnil skutkovou podstatu přestupku dle ustanovení § 22 odstavce 1 písmene l) zákona číslo 200/1990 Sb. o přestupcích tím, že jsem nedodržel znění § 4 písmene b) c) zákona číslo 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích tím, že jsem stál vozidlem v oblasti pěší zóny označené dopravní značkou IP 27a mimo parkoviště, bez povolení ke vjezdu a parkovací karty.“ Žádám, aby obsahem mnou požadované doprovodné informace byla informace o původu informace uvedené strážníkem Miroslavem Hanzlíkem a Mgr. Petrem Horváthem v dokumentu nazvaném „OZNÁMENÍ PŘESTUPKU“, a to „že jsem naplnil skutkovou podstatu přestupku dle ustanovení § 22 odstavce 1 písmene l) zákona číslo 200/1990 Sb. o přestupcích tím, že jsem nedodržel znění § 4 písmene b) c) zákona číslo 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích tím, že jsem stál vozidlem v oblasti pěší zóny označené dopravní značkou IP 27a mimo parkoviště, bez povolení ke vjezdu a parkovací karty“, jinými slovy žádám informace o tom, jak konkrétně tuto informaci strážník Miroslav Hanzlík a Mgr. Petr Horváth získali.
Odpověď: Rozhodnutí o tom, zda jednáním řidiče došlo či nedošlo k naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku, nebylo v tomto případě vydáno strážníkem či strážníky Městské policie Olomouc, ale jelikož nebyly splněny podmínky pro vyřízení věci v blokovém řízení, byla věc předána příslušnému správnímu orgánu k projednání a vyslovení viny či neviny. Mgr. Horváth a strážník Hanzlík informaci o tom, že jste naplnil popisovaným jednáním skutkovou podstatu předmětného přestupku, neměli, a proto je ve spisovém materiálu v části týkající se podstaty přestupku uvedeno označení „řidič“, ovšem bez konkrétní totožnosti.
Formulace uvedená v oznámení byla skutečně nevhodná a z naší strany bylo přijato patřičné opatření k nápravě.
Dotaz č. 50: Žádám o poskytnutí informací, obsažených v „Záznamu o postupu při poskytování informací“ pořízeného při poskytování mnou požadovaných informací.
Odpověď: viz kopie záznamu.